ἰδιώτης

starořečtina

výslovnost

• IPA: [ʔɪ.di.ɔ᷄ː.tɛːs] (klasická attická)
• IPA: [i.ði.ˈo.tis], [i.ˈði̯o.tis] (byzantská pozdní)

podstatné jméno

• rod mužský

přepis

• (český): idiótés

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	ῐ̓δῐώτης	ῐ̓δῐώτᾱ	ῐ̓δῐῶται
genitiv	ῐ̓δῐώτου	ῐ̓δῐώταιν	ῐ̓δῐωτῶν
dativ	ῐ̓δῐώτῃ	ῐ̓δῐώταιν	ῐ̓δῐώταις
akuzativ	ῐ̓δῐώτην	ῐ̓δῐώτᾱ	ῐ̓δῐώτᾱς
vokativ	ῐ̓δῐώτης	ῐ̓δῐώτᾱ	ῐ̓δῐῶται

význam

1. soukromník
2. laik, neodborník, amatér
3. krajan

související

• ἰδιωτικός
• ἴδιος
• ἰδιωτεία