soukromník

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsɔʊ̯krɔmɲiːk]

dělení

• sou-krom-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	soukromník	soukromníci
genitiv	soukromníka	soukromníků
dativ	soukromníkovi / soukromníku	soukromníkům
akuzativ	soukromníka	soukromníky
vokativ	soukromníku	soukromníci
lokál	soukromníkovi / soukromníku	soukromnících
instrumentál	soukromníkem	soukromníky

význam

1. člověk žijící z hotových peněz nebo výnosů z nemovitostí apod.
2. (zastarale, řidčeji) člověk, který se nijak neúčastní veřejného života

překlady

1. člověk žijící z hotových peněz

   • angličtina: annuitant, private entrepreneur, self-employed person
   • francouzština: rentier m
   • maďarština: járadékos
   • němčina: Privatier m
   • ruština: частник m
   • řečtina: έχων ετήσιον εισόδημα m, αυτοαπασχολούμενος m, ιδιώτης επιχειρηματίας
   • slovenština: súkromník m
2. člověk žijící pouze soukromě, neveřejně

   • francouzština: particulier m
   • starořečtina: ἰδιώτης m

synonyma

1. (částečně) rentiér
2. —

související

• soukromnice
• soukromnictví
• soukromnický
• soukromý