soukromník
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈsɔʊ̯krɔmɲiːk]
dělení editovat
- sou-krom-ník
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | soukromník | soukromníci |
| genitiv | soukromníka | soukromníků |
| dativ | soukromníkovi / soukromníku | soukromníkům |
| akuzativ | soukromníka | soukromníky |
| vokativ | soukromníku | soukromníci |
| lokál | soukromníkovi / soukromníku | soukromnících |
| instrumentál | soukromníkem | soukromníky |
význam editovat
- člověk žijící z hotových peněz nebo výnosů z nemovitostí apod.[1]
- (zastarale, řidčeji) člověk, který se nijak neúčastní veřejného života
překlady editovat
- člověk žijící z hotových peněz
- angličtina: annuitant, private entrepreneur, self-employed person
- francouzština: rentier m
- maďarština: járadékos
- němčina: Privatier m
- ruština: частник m
- řečtina: έχων ετήσιον εισόδημα m, αυτοαπασχολούμενος m, ιδιώτης επιχειρηματίας
- slovenština: súkromník m
- člověk žijící pouze soukromě, neveřejně
- francouzština: particulier m
- starořečtina: ἰδιώτης m
synonyma editovat
- (částečně) rentiér
- —
související editovat
poznámky editovat
- ↑ MEJSTŘÍK, Vladimír, a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost : s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 4. vyd. Praha : Academia, 2005. 647 s. ISBN 978-80-200-1347-7. Heslo „soukromník“, s. 402.