問う

japonština

výslovnost

• IPA: [toɯ]

přepis

• hiragana: とう
• rómadži: tou

dělení

• 問-う

etymologie

Výraz se skládá z kandži 問 (ptát se) a okurigany う, čtení obou je japonské. Jelikož jde o sloveso, u se vyslovuje, neslouží jako prostředek k dloužení o.

sloveso

• sloveso souhláskové

časování

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	問わ	towa	問わない, 問わなくて
2. základ	問い	toi	問います, 問いたい
2a. základ	問っ	tot	問って, 問った
3. základ	問う	tou
4. základ	問え	toe	問えば
5. základ	問お	to'o	問おう

základní odvozené tvary

• důvěrný zápor: 問わない (towanai)
• zdvořilý čas přítomný: 問います (toimasu)
• přechodník přítomný: 問って (totte)
• přechodník minulý: 問った (totta)
• důvěrný rozkazovací způsob: 問え (toe)
• podmiňovací způsob důvěrný: 問えば (toeba)
• aniž by se zeptal: 問わず (towazu)
• pravděpodobnostní způsob důvěrný: 問おう (to'ó)
  • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 問うまい (toumai)
• přací způsob přítomný: 問いたい (toitai)

význam

1. ptát se, zeptat se, zjišťovat

odvozené tvary

• 問います
• 問いません
• 問いました