čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [bɛzɟɛs]

dělení editovat

  • Bez-děz

etymologie editovat

Vzniklo ze jmenného tvaru přisvojovacího přídavného jména „Bezdědův“ (hrad).[1]

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný
  • vlastní jméno

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ Bezděz
genitiv Bezdězu / Bezděze
dativ Bezdězu / Bezdězi
akuzativ Bezděz
vokativ Bezdězi
lokál Bezdězu / Bezdězi / Bezděze
instrumentál Bezdězem

význam editovat

  1. vrch v Ralské pahorkatině v severních Čechách, na němž se nachází stejnojmenný hrad (2)
    • Osídlení úpatí hory Bezdězu již v raném středověku dokládá tribunový románský kostel z konce 12. či počátku 13. století, při němž vznikl dvorec zeměpanského úředníka; opevnění vlastního kopce není v této době prokázáno.[2]
  2. gotický hrad (resp. dnes zřícenina hradu) na vrchu Bezděz (1)
  3. obec na úpatí vrchu Bezděz (1) v podhradí hradu Bezděz (2), původně královské město
    • Velkoryse založené město Bezděz požívalo ochrany pevného hradu, ovšem trpělo naprostým nedostatkem povrchové vody.[3]
    • Do Bělé nepochybně přešel velký počet původních německých měšťanů z Bezdězu. Zda v Bezdězu některý z měšťanů zůstal, není známo.[4]

překlady editovat

  1. vrch
    • obec
    • hrad

    související editovat

    slovní spojení editovat

    poznámky editovat

    1. B., M.. Pěš. Naše řeč, 1923, roč. 7, čís. 9, s. 284. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
    2. KUČA, Karel. Městečka a města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl: A-G. 1. vyd. Praha : Libri. ISBN 80-85983-13-3. S. 71.
    3. KUČA, Karel. Městečka a města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl: A-G. 1. vyd. Praha : Libri. ISBN 80-85983-13-3. S. 72.
    4. KUČA, Karel. Městečka a města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl: A-G. 1. vyd. Praha : Libri. ISBN 80-85983-13-3. S. 72.

    externí odkazy editovat