Bezděz

čeština

Vzniklo ze jmenného tvaru přisvojovacího přídavného jména „Bezdědův“ (hrad).^[1]

vrch v Ralské pahorkatině v severních Čechách, na němž se nachází stejnojmenný hrad (2)
- Osídlení úpatí hory Bezdězu již v raném středověku dokládá tribunový románský kostel z konce 12. či počátku 13. století, při němž vznikl dvorec zeměpanského úředníka; opevnění vlastního kopce není v této době prokázáno.^[2]
gotický hrad (resp. dnes zřícenina hradu) na vrchu Bezděz (1)
obec na úpatí vrchu Bezděz (1) v podhradí hradu Bezděz (2), původně královské město
- Velkoryse založené město Bezděz požívalo ochrany pevného hradu, ovšem trpělo naprostým nedostatkem povrchové vody.^[3]
- Do Bělé nepochybně přešel velký počet původních německých měšťanů z Bezdězu. Zda v Bezdězu některý z měšťanů zůstal, není známo.^[4]

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-04-16]. Heslo Bezděz.

↑ B., M.. Pěš. Naše řeč, 1923, roč. 7, čís. 9, s. 284. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
↑ KUČA, Karel. Městečka a města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl: A-G. 1. vyd. Praha : Libri. ISBN 80-85983-13-3. S. 71.
↑ KUČA, Karel. Městečka a města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl: A-G. 1. vyd. Praha : Libri. ISBN 80-85983-13-3. S. 72.
↑ KUČA, Karel. Městečka a města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl: A-G. 1. vyd. Praha : Libri. ISBN 80-85983-13-3. S. 72.