Diskuse:Česká republika
Šablona: Ověřit editovat
Doložte idiomatičnost. --Aeromix (diskuse) 24. 5. 2014, 21:47 (UTC)
- Taky mi nepřijde idiomatické ve smyslu idiomatičnosti tak, jak je tu vykládána. --Palu (diskuse) 30. 5. 2014, 19:34 (UTC)
Zase naprosto bez argumentů. Když se někomu něco nelíbí a nemá argumenty, napíše, že to je trolling. Argument, že je geografický odborný termín něco jiného než jiný odborný termín, je nejen nesmyslný, ale především ničím nepodložený. --Palu (diskuse) 4. 6. 2014, 16:19 (UTC)
- Běžte si stěžovat na váš oblíbený Ústav pro jazyk český, jaktože kolektiv jejich pracovníků zařadil zeměpisná jména do jazykového slovníku nebo zde navrhněte zákaz užívání Pravidel českého pravopisu jako věrohodného zdrojů pro jejich nekompetentnost. Nebo ještě lépe: nastudujte si rozdíl mezi encyklopedií a jazykovým slovníkem. Do té doby je diskuse s vámi ztráta času. --Milda (diskuse) 5. 6. 2014, 04:39 (UTC)
- 1) Pravidla českého jazyka NEJSOU jazykovým slovníkem, jsou pravopisnou příručkou! Takže v první řadě vy, ctěný správče, jděte studovat rozdíl mezi příručkou a slovníkem. Teda hned poté, co mě a kolegu Palu pod nějakým vykonstruovaným důvodem zablokujete.
- 2) Zmínka v PČP nemá jakýkoli vliv na obsažení zde. Zde platí pravidla Wikislovníku, nikoli pravidla Ústavu pro jazyk český!
- 3) Zmínka v PČP nijak nedokládá idiomatičnost!!!!!!!!! Mimochodem, Slovník spisovné češtiny taky uvádí kolokaci mořská voda, přesto byla smazána jako neidiomatická.
- 4) Všichni uživatelé si jsou rovní, ale někteří ještě rovnější, co?! --Aeromix (diskuse) 7. 6. 2014, 23:02 (UTC)
- Mimochodem, SSČ uvádí také „přibít obraz kladivem na zeď“, i to by tu dle vás mělo být? Naproti tomu heslo Česká republika uvádí v příloze (tučně, tedy jako samostatné heslo přílohy) a je tam i vysvětleno, proč jsou zeměpisná jména do slovníku zařazena. Donedávna tu jmenný prostor Příloha nebyl nijak zvlášť využíván, takže až nyní se můžeme začít bavit o tom, zda taková hesla (předpony, přípony, zkratky, značky, jména, příjmení a zeměpisná jména) přesunout do tohoto jmenného prostoru či nikoliv.--Zdenekk2 (diskuse) 8. 6. 2014, 00:22 (UTC)
- Proč se tu najednou oháníte tím, co uvádí jiné slovníky? To je účelová manipulace, která odvádí pozornost od porušení místních pravidel Wikislovníku. Prostě uznejte, že podle zdejších pravidel zde Česká republika být nemá a že jste obrovsky nedůslední, když "kvůli pravidlům" mažete hesla jako mořská voda nebo knihařský lis a ne ty stovky dalších "které se vám líbí". Navíc tím dochází k rozdělování editorů na "superuživatele", kteří mají právo požadovat "doložení idiomatičnosti" a na základě toho pro ně "nepohodlné" výrazy mazat a "podřízené uživatele", kteří toto "právo" nemají a ještě jsou kvůli tomu blokováni. Jinak jestli vás to zajímá, „přibít obraz kladivem na zeď“ by tu ani podle mě být nemělo. Z kolokací by tu měly být terminální kolokace, některé propriální kolokace, (pravé) idiomy a frazémy včetně přirovnání, přísloví atd. Nevidím ovšem důvod, proč by zde neměly být terminální kolokace. Proč by zde některé "termíny" být mohly, protože jsou jednoslovné, a jiné nikoli, protože jsou víceslovné? To absolutně nedává smysl. Termín jako termín. Za naprosto do nebe volající nespravedlnost však hlavně považuju to, že konkrétně vám to vaše machrování s "doložte idiomatičnost" prochází, zatímco já jsem kvůli tomu dokonce blokován. Zde už fakt končí jakákoli sranda. --Aeromix (diskuse) 8. 6. 2014, 03:59 (UTC)
- Buď ta pravidla čtěte celá nebo pozorněji: „Název osoby nebo místa, který není užíván jako přívlastek (a nejde o slovo, které lze zahrnout z jiného důvodu) by neměl být zahrnut.“, jiný důvod pro uvedení zeměpisných jmen do slovníku je uveden v SSČ (žádný vlastní výzkum), navíc si i dokážu představit „českorepublikový (přístup)“, ale i „moravskobránické náměstí“. Budete se muset smířit s tím, že vaše různé pokusy o svérázný výklad zdejších pravidel (od prvotního pokusu o označení všech odborných termínů za per se idiomy přes pletení si složenin se slovními spojeními až po nynější NEKIT) tu není podporován. Já zase nevidím důvod, proč by tu měly být odborné termíny typu „zednické kladivo“, „krejčovské nůžky“ nebo třeba také „vysokotlaký parní plynový skříňový žárotrubný kotel“, které nepřinášejí nic nového proti jednotlivým částem.--Zdenekk2 (diskuse) 8. 6. 2014, 10:46 (UTC)
- Buď ta pravidla čtěte celá nebo pozorněji: Akceptovatelné jsou i ... víceslovné termíny jako např. poštovní známka. V čem je zednické kladivo o tolik neakceptovatelnější?--Shlomo (diskuse) 8. 6. 2014, 11:37 (UTC)
- 1) Obecné pravidlo je „měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické“. Jestli tomu rozumím správně, tak to pro vás je lex generalis a pravidla upravující propriální kolokace lex specialis, která před nimi mají platnost. OK. Jenže v jiných případech, viz termínové kolokace, jak tu zmiňuje kolega Shlomo, to obecné pravidlo používáte jako lex superior, jemuž všechny ostatní musí být podřízeny. A to je naprosto nepřijatelná tendenční manipulace. Buď musí platit, že naprosto všechny výrazy musí být doložené a idiomatické, a nebo nechť to platí jen subsidiárně, ale nesmí platit pro jedny případy to a pro druhé ono. 2) Stále nevidím důvod, proč by PČP nebo SSČ mělo být relevantní. Tyhle "jiné důvody" jsou váš vlastní výzkum. 3) Slovo "českorepublikový" myslíte vážně? Hodně LOL. Proč tu pak rovnou nezakládat hesla typu Horní rybník, Dolní rybník, Prostřední rybník atd atd atd a argumentovat např. "navíc si dokážu představit i hornorybníková (voda), dolnorybníkový (cín), prostřednorybníková (rybačka)" atd atd atd. Ano, i to si dovedu představit zase já. 4) Proč by zde měly být víceslovné odborné termíny? Protože jinak budou nastávat absurdní případy typu vejška či vysoká povoleno, vysoká škola nepovoleno. Ale hlavně se rozhodněte, zda to "obecné pravidlo" „měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické“ je lex generalis nebo lex superior. Oboje současně to totiž fakt být nemůže. Buď jedno nebo druhé. --Aeromix (diskuse) 8. 6. 2014, 12:22 (UTC)
- Buď ta pravidla čtěte celá nebo pozorněji: Akceptovatelné jsou i ... víceslovné termíny jako např. poštovní známka. V čem je zednické kladivo o tolik neakceptovatelnější?--Shlomo (diskuse) 8. 6. 2014, 11:37 (UTC)
- Buď ta pravidla čtěte celá nebo pozorněji: „Název osoby nebo místa, který není užíván jako přívlastek (a nejde o slovo, které lze zahrnout z jiného důvodu) by neměl být zahrnut.“, jiný důvod pro uvedení zeměpisných jmen do slovníku je uveden v SSČ (žádný vlastní výzkum), navíc si i dokážu představit „českorepublikový (přístup)“, ale i „moravskobránické náměstí“. Budete se muset smířit s tím, že vaše různé pokusy o svérázný výklad zdejších pravidel (od prvotního pokusu o označení všech odborných termínů za per se idiomy přes pletení si složenin se slovními spojeními až po nynější NEKIT) tu není podporován. Já zase nevidím důvod, proč by tu měly být odborné termíny typu „zednické kladivo“, „krejčovské nůžky“ nebo třeba také „vysokotlaký parní plynový skříňový žárotrubný kotel“, které nepřinášejí nic nového proti jednotlivým částem.--Zdenekk2 (diskuse) 8. 6. 2014, 10:46 (UTC)
- Proč se tu najednou oháníte tím, co uvádí jiné slovníky? To je účelová manipulace, která odvádí pozornost od porušení místních pravidel Wikislovníku. Prostě uznejte, že podle zdejších pravidel zde Česká republika být nemá a že jste obrovsky nedůslední, když "kvůli pravidlům" mažete hesla jako mořská voda nebo knihařský lis a ne ty stovky dalších "které se vám líbí". Navíc tím dochází k rozdělování editorů na "superuživatele", kteří mají právo požadovat "doložení idiomatičnosti" a na základě toho pro ně "nepohodlné" výrazy mazat a "podřízené uživatele", kteří toto "právo" nemají a ještě jsou kvůli tomu blokováni. Jinak jestli vás to zajímá, „přibít obraz kladivem na zeď“ by tu ani podle mě být nemělo. Z kolokací by tu měly být terminální kolokace, některé propriální kolokace, (pravé) idiomy a frazémy včetně přirovnání, přísloví atd. Nevidím ovšem důvod, proč by zde neměly být terminální kolokace. Proč by zde některé "termíny" být mohly, protože jsou jednoslovné, a jiné nikoli, protože jsou víceslovné? To absolutně nedává smysl. Termín jako termín. Za naprosto do nebe volající nespravedlnost však hlavně považuju to, že konkrétně vám to vaše machrování s "doložte idiomatičnost" prochází, zatímco já jsem kvůli tomu dokonce blokován. Zde už fakt končí jakákoli sranda. --Aeromix (diskuse) 8. 6. 2014, 03:59 (UTC)
- Mimochodem, SSČ uvádí také „přibít obraz kladivem na zeď“, i to by tu dle vás mělo být? Naproti tomu heslo Česká republika uvádí v příloze (tučně, tedy jako samostatné heslo přílohy) a je tam i vysvětleno, proč jsou zeměpisná jména do slovníku zařazena. Donedávna tu jmenný prostor Příloha nebyl nijak zvlášť využíván, takže až nyní se můžeme začít bavit o tom, zda taková hesla (předpony, přípony, zkratky, značky, jména, příjmení a zeměpisná jména) přesunout do tohoto jmenného prostoru či nikoliv.--Zdenekk2 (diskuse) 8. 6. 2014, 00:22 (UTC)
Opakované diskuse u jednotlivých hesel jsou nekoncepční. Jsou-li spory o formulaci pravidla nebo jeho výklad, je třeba diskutovat u něj.
— Danny B. diskuse • mail přehled příspěvků 8. 6. 2014, 11:47 (UTC)
ČR jako právnická osoba editovat
K poslední úpravě: Nějak tomu přesně nerozumím. Jak se Česká republika obecná liší od České republiky vystupující jako právnická osoba? Firma Adast je něco jiného, než firma Adast vystupující jako právnická osoba? Podle mě ne. Přijde mi to, jako by špekáček měl jeden význam "druh uzeniny" a další významy "špekáček opékaný nad ohněm" a "špekáček nakrájený do buřtguláše". Všechno je to zaobalitelné do jedné jediné definice "druh uzeniny", a k rozpitvání do podvýznamů není důvod (ani se neliší překlady, ani synonyma, ani související, ani nic jiného). --Palu (diskuse) 4. 9. 2015, 15:08 (UTC)
- Myslím, že je rozdíl mezi státem jako územím ("jsem v České republice") a státem jako osobou (Česká republika vlastní 2/3 ČEZu). Nějak mi to nejde dohromady jako jeden význam. Nicméně hádat se ohledně toho nebudu. --Auvajs (diskuse) 4. 9. 2015, 15:15 (UTC)
- Já jako osoba taky zabírám prostor, je to jeden z mých atributů. To neznamená, že bude mít každý z mých atributů svůj význam. Do té základní definice podle mě spadá i definice druhá, čili je max. podvýznamem, ale i to mi nepřijde až tak horké. Každopádně podle mě není úplně účelné mít dvé totožné definice lišící se jen hledisky a pod nimi soubor duplicitních dat. --Palu (diskuse) 4. 9. 2015, 15:19 (UTC)
- Myslím, že se to neliší hledisky, ale svou podstatou. Mít území a mít osobnost se nijak vzájemně nepodmiňuje. Území může být i bez osobnosti, osobnost může být i bez území. Nicméně je mi to jedno. Kdybysme přidali České republice druhý význam, pak bysme museli totéž udělat i u každé obce a to by moc smysluplné nebylo :-) --Auvajs (diskuse) 4. 9. 2015, 15:44 (UTC)
- Brno je "město" (Brno leží..), to je myslím jeden význam. Přeneseně je Brno "vedení Brna nebo jeho politika" (Brno rozhodlo, že..; Brno sponzoruje..; Brno je hlavní konkurent..; Brno mlčí..). Možná bych to formuloval takhle a pak to bude mít podle mě o dost větší smysl a opodstatnění a myslím, že se do toho vejde i "ČR jako právnická osoba". --Palu (diskuse) 4. 9. 2015, 15:54 (UTC)
- Myslím, že se to neliší hledisky, ale svou podstatou. Mít území a mít osobnost se nijak vzájemně nepodmiňuje. Území může být i bez osobnosti, osobnost může být i bez území. Nicméně je mi to jedno. Kdybysme přidali České republice druhý význam, pak bysme museli totéž udělat i u každé obce a to by moc smysluplné nebylo :-) --Auvajs (diskuse) 4. 9. 2015, 15:44 (UTC)
- Já jako osoba taky zabírám prostor, je to jeden z mých atributů. To neznamená, že bude mít každý z mých atributů svůj význam. Do té základní definice podle mě spadá i definice druhá, čili je max. podvýznamem, ale i to mi nepřijde až tak horké. Každopádně podle mě není úplně účelné mít dvé totožné definice lišící se jen hledisky a pod nimi soubor duplicitních dat. --Palu (diskuse) 4. 9. 2015, 15:19 (UTC)