Formát hesla editovat

Na první pohled nesouhlasící s formátem hesla:

  1. výslovnost po slovním druhu
  2. význam není podčástí výslovnosti, ale slovního druhu
  3. homofony nejsou podčástí výslovnosti, ale slovního druhu
  4. nedefinovaná sekce "kandži"
  5. nedefinovaná sekce "způsob psaní" (to je jediné, kde bych i věděl, jak se k tomu globálně zachovat)
  6. nedefinovaná sekce "přepis" (to bych možná také věděl, jak se k tomu globálně zachovat)
  7. nedefinovaná sekce "čtení"

K tomu ještě dost dobře nechápu, pokud je daný znak číslovka AND význam má "tři", tak proč tam jsou dvě sekce "číslovka".

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 6. 1. 2013, 23:16 (UTC)

Výtky beru. Ovšem jak tato hesla editovat lépe mi dosud není zcela jasné. Mohl byste se podívat na heslo , kde mi trochu dost vypomohl Zdenekk2? Přesto mi/nám zůstávají některé věci nevyjasněné. Co se týče japonských číslovek 1 - 10, tak tam by měly vždy být zachovány (pro někoho nepochopitelně) dvě oddělené sekce číslovka (1) a ...(2), protože jedna je japonská a druhá sinojaponská. Ikdyž do češtiny se překládají shodně, gramaticky se chovají naprosto odlišně, mají zcela odlišnou etymologii, použití, což v japonštině sumasumárum dává docela jiný význam, což ale pro mírně odlišný způsob myšlení nedává dost dobrou možnost to trefně vyjádřit česky. Pro dvojku by to bylo přibližně asi jako rozdíl mezi bi a dva/dvě. V důsledku odlišného stylu interpunkce a i gramatiky je obtížné v mnoha případech jednoznačně utnout, kdy se jedná o předponu/příponu, kdy o slovo (v našem pojetí), kdy o složeninu, kdy o sousloví a kdy o idiom/větu/úsloví/přísloví. Sekce kandži je určená právě pro kandži - znaky. Většina z nich má použití jak v japonštině, tak v činštině tak i v několika dalších jazycích, (které například kandži dříve používaly, ale v současnosti přešly na jiný systém písma, dlužno však podotknouti, že jako literární dědictví hrají dosud nezastupitelnou úlohu, jakož i jako zdroj a pramen etymologických úvah, které by bez znalosti kandži/hangul/..., a jejich použití v oněch jazycích, byly naprosto nemyslitelné). V tomto smyslu kandži nelze jednoznačně (kromě těch, které jsou pro určitý jazyk jedinečné - tamního původu, jinam nepřvzaté) přiřadit k některému z jazyků, navíc mají často více různých čtení (například sinojaponské versus japonské, sinokorejské versus korejské, sinovietnamské versus vietnamské a i v čínštině několik typů). Sama jednotlivá čtení mohou být také různá a různě početná, dle mého názoru je kardinálně důležitou informací i způsob čtení, závislý na tom, v jaké složenině se vyskytuje. Proto sekce kandži (bez ohledu na to, zda ji někdo dokáže či nedokáže "definovat") je vůbec nejdůležitějším ze ze základních sekcí pro jednotlivé znaky. Tato sekce by v ideálním případě měla obsahovat podsekce: sinojaponské čtení (případně tato rozdělena ještě na podsekce podle toho, ve kterém období/ze které kultury byly přejaty - tím se zatím nezabývám, myslím, že naši čtenáři mají i tak co dělat i to zjednodušené dělení strávit), japonské čtení, nepravidelné čtení - podobně i pro další jazyky - (to já zatím nedodávám, protože ve většině případů nejsem s problematikou dostatečně dobře obeznámen a nechci zavléct chyby z jiných neoriginálních zdrojů) ... --Kusurija (diskuse) 7. 1. 2013, 19:05 (UTC)

Zpět na stránku „三“.