Diskuse:abbéovský

stupňovatelnost

Zůstaneme-li u citovaného příkladu: Nebude abbéovská paruka se dvěm copy abbéovštější, než paruka s jedním copem?--Shlomo (diskuse) 4. 9. 2015, 07:25 (UTC)

Pokud si myslíte, že tento typ adjektiv má smysl uvádět, tak to po mně revertujte. --Auvajs (diskuse) 4. 9. 2015, 07:43 (UTC)

U čistě přivlastňovacích asi ne. I když důvod pro použití by se vykonstruovat dal i u nich (např. vyjádření míry spoluvlastnictví...), ale čeština pro to nemá vhodné slovotvorné nástroje. Ale tam, kde adjektivum popisuje nějakou "vlastnost charakteristickou pro ..." nebo styl, který může mít míru, si myslím, že stupňování je na místě. Komparativ od papežský jistě žádný milovník idiomů zpochybňovat nebude ;) --Shlomo (diskuse) 4. 9. 2015, 07:52 (UTC)

Reakce na shrnutí Danny B.ho revertu (revert - odstraněno bylo proto, že to v daném zdroji nebylo nalezeno, ba se tam praví přímý opak: "Tvary druhého a třetího stupně se netvoří u všech přídavných jmen, zvláště ne u těch, která vyjadřují vztahy."): To shrnutí je jednak nepravdivé, jednak zavádějící. Citovaný zdroj uvádí, že … většina přídavných jmen může při srovnávání vyjadřovat zvláštními tvary trojí stupeň vlastnosti… (zvýraznění obsaženo i ve zdroji). Nic nenaznačuje, že by slovo abbéovský mělo být výjimkou z této většiny. Věta, kterou Danny B. cituje ve shrnutí se v knize nachází na jiném než odkazovaném místě a netýká se explicitně probíraného případu, protože "abbéovský" není primárně vyjádřením vztahu, nýbrž podobnosti či charakteristiky (byť zdejší sekce "význam" uvádí "vztahující se k…", ale pro toto tvrzení jsem ve slovnících [IJP, ASCS, SSJČ] nenašel oporu). Dále zdroj popisuje změnu souhláskové skupiny -sk- na -šť- (s příklady lidský — lidštější , přátelský — přátelštější) a dokládá tedy současně i správnost podoby vytvořeného komparativu a superlativu. Ve spojení s územ, že není rovněž nutné uvádět zdroje u informací o ohýbání slov, která patří do méně běžné terminologie (např. odborné), v kodifikačních příručkách je nenajdeme, není však u nich pochyb, že odpovídají mluvnickým vzorům uvedeným v běžně dostupných příručkách a učebnicích, jež pojednávají o mluvnici češtiny, se domnívám, že reference je dostatečná.--Shlomo (diskuse) 17. 1. 2017, 14:23 (CET)

V čem konkrétně je to shrnutí nepravdivé?
Tvrdíte, že to vyjadřuje podobnost. Přitom podobnost je vztah mezi dvěma (či více) subjekty/objekty. Jinak slovníky uvádějí abbéovský = abbému vlastní, připomínající některou vlastnost abbého.
Ale myslím, že nemá cenu diskutovat, protože se to dá jednoznačně ověřit v jazykové poradně, což jsem učinil (a měl jste učinit po mém zpochybnění / odstranění coby vkladatel informace sám), a samozřejmě mi dala za pravdu. Bodově vyjímám podstatné informace z rozhovoru: Stupňují se pouze jakostní adjektiva. Přípona "-ský" vytváří druhová adjektiva od jmen osob (tento případ - abbé) případně od příslovcí. Druhová adjektiva se nestupňují. Existují velmi ojedinělé výjimky (lidský, božský). Slovní hříčky typu "papežtější" jsou pouze v jednorázových užitích a nelze je považovat za referenční. ∎
Méně švejkování a kreativity, více ověřování a přesnosti, prosím. Děkuji.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 17. 1. 2017, 15:16 (CET)

Podobnost není vztah, ale „vlastnost toho, kdo (n. co) je někomu, něčemu podobný“. A naprosto neověřitelný „rozhovor“ jako zdroj myslíte vážně? :D To je na mě docela silný kafe. --Auvajs (diskuse) 17. 1. 2017, 16:11 (CET)

Není neověřitelný - kdokoliv si do ÚJČ může zavolat a ověřit si ty informace sám (a eventuálně to tu následně potvrdit). (Kromě toho, poskytnuté informace jsou samozřejmě ad hoc excerptem z existujících zdrojů.) Ale to ti, kteří by se tak mohli dozvědět, že nemají pravdu, zjevně nechtějí a namísto toho se jim hodí jen dokola planě diskutovat, šířit pochybnosti a bez zdrojů tvrdit, že mají pravdu oni...
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 17. 1. 2017, 16:57 (CET)

Pořád je to jen soukromá konverzace uživatele. --Auvajs (diskuse) 17. 1. 2017, 18:13 (CET)