Wikislovník:Ověřitelnost

Informace uváděné ve Wikislovníku musejí být důvěryhodné. Je tedy potřeba, aby vycházely z důvěryhodných zdrojů a každý čtenář měl možnost si tyto informace ověřit. V české Wikipedii, našem sesterském projektu, existuje závazné pravidlo ověřitelnosti, které je v kostce shrnuto do těchto bodů:

Články by vedle zjevných údajů měly obsahovat pouze informace, které byly publikovány zdrojem důvěryhodným a respektovaným nebo jinak společensky významným ve vztahu k tématu.
Editoři by měli u každé nové nezjevné informace uvést důvěryhodný zdroj. Tvrzení, které nelze věrohodně ověřit, může kdokoliv z článku odstranit.
Povinnost uveřejnit důvěryhodný zdroj leží na editorovi, který nezjevnou informaci přidal, nikoliv na tom, kdo se ji rozhodl odstranit.

S tímto pravidlem většina redaktorů Wikislovníku souhlasí, a proto se jím řídí při tvorbě a úpravě hesel. Zde naleznete rady a doporučení, jak tato pravidla uplatňovat v prostředí českého Wikislovníku.

Wikislovník sice nemá v tuto chvíli závazná pravidla jako Wikipedie. Přesto Vás žádáme, abyste tyto základní principy dodržovali jednak s ohledem na čtenáře a také z důvodu předcházení konfliktům s ostatními redaktory a udržení příjemného pracovního prostředí.

Informace z běžně dostupných zdrojů

Informace, které lze snadno ověřit v běžně dostupných zdrojích, není potřeba dokládat uváděním citací.

Mezi takové zdroje v češtině považujeme např. kodifikační příručky jako Pravidla českého pravopisu (včetně tzv. Pilipova dodatku), Slovník spisovné češtiny a Akademický slovník cizích slov. Jako referenční zdroj je také možno využívat Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český. Není proto potřeba zdrojovat informace o ohýbání či významu slov, která lze najít v těchto příručkách. Není rovněž nutné uvádět zdroje u informací o ohýbání slov, která patří do méně běžné terminologie (např. odborné), v kodifikačních příručkách je nenajdeme, není však u nich pochyb, že odpovídají mluvnickým vzorům uvedeným v běžně dostupných příručkách a učebnicích, jež pojednávají o mluvnici češtiny.

Za běžně dostupné zdroje lze považovat i běžně prodávané učebnice a slovníky cizích jazyků, jako je angličtina, němčina, francouzština, španělština aj.

Některé doporučené zdroje k těmto jazykům najdete v užitečných informacích.

Informace z jiných zdrojů

Méně zjevné a netriviální informace, z hůře dostupných zdrojů, je potřeba dokládat citacemi. Mezi takové informace se řadí například výklad etymologie, výklad významu hesel, která lze najít jen ve specializované odborné literatuře (např. technické, lékařské atd.), výklad významu přísloví, nářečních výrazů apod.

Citace byste měli uvést i u triviálních informací (např. ohýbání či význam českých slov), pokud narazíte na případ, že informace se u různých autorů liší. V rámci zachování objektivity byste měli uvést všechny tyto informace a jejich zdroje. Preferujte

Cizojazyčné Wikislovníky ani jiné wikiprojekty není možné považovat za věrohodný zdroj informací, pokud neuvádějí citace. Informace z ostatních wikiprojektů tedy nepoužívejte, pokud není možné je ověřit.

Vlastní výzkum

S ověřitelností informací úzce souvisí další důležité pravidlo, které je v české Wikipedii závazné: žádný vlastní výzkum. Vlastním výzkumem se zde rozumějí informace, které uživatelé do Wikislovníku vložili, aniž byly předtím publikovány důvěryhodným zdrojem (např. uznávaným vědeckým časopisem, v učebnicích apod.). Wikislovník nemůže sloužit k publikování vlastních postřehů, názorů, teorií a zjištění. Hlavním důvodem tohoto omezení je nemožnost takovéto informace ověřit.

Vlastním výzkumem ve Wikislovníku může být např. vlastní teorie o původu některých slov (etymologie), vlastní bádání na poli méně obvyklých jazyků (tím však není např. překládání významu hesel z cizojazyčných slovníků u jazyků, jejichž slovníky nejsou dostupné v češtině), vlastní bádání na poli nářečí, slangů apod.

Pokud se něčím takovým zabýváte, Vaše zjištění mohou být zajisté zajímavá. Ale vzhledem k tomu, že nejsme schopni Vám účinně oponovat a Vaše zjištění ověřit, musíme je s díky odmítnout.

Neověřené informace

Pokud narazíte na Wikisovníku na informaci, která není v souladu s tímto doporučením, doporučujeme nejprve provést zběžný průzkum, zda se nejedná o běžnou informaci, kterou není problém ověřit, a případně i zdroj můžete rovnou přidat. Pokud se Vám nepodaří takto informaci ověřit, můžete kontaktovat jejího vkladatele za účelem doplnění patřičných zdrojů a přidejte k ní šablonu {{Doplňte zdroj}} tak, aby měl případný čtenář informace na vědomí, že ještě není ověřená, a není tedy věrohodná.

Pokud v hesle narazíte na více neověřených informací, můžete celé heslo zpochybnit vložením šablony {{Bez záruky}} na jeho začátek a taktéž kontaktovat vkladatele, aby zdroje doplnil. Ve vážnějších případech, zvláště pokud je heslo sporné, použijte šablonu {{Ověřit}} a heslo vložte do fóra Wikislovník:Žádost o ověření, kde se komunita pokusí rozhodnout o jeho dalším osudu. V případě zjevné nesmyslnosti celého textu použijte šablonu {{Smazat}}. Tuto žádost o smazání byste však měli vždy stručně zdůvodnit pomocí parametru šablony, případně podrobněji na příslušné diskusní stránce k heslu.

Doporučené zdroje

Obecně jsou vhodnými zdroji pouze kvalitní práce kvalifikovaných a erudovaných odborníků vydané věrohodnými nakladatelstvími a institucemi. Vhodné jsou zejména slovníky, jazykové příručky, odborné časopisy a další materiál, který odpovídá těmto požadavkům.

Zdroje pro češtinu

Největší autoritou pro kodifikaci českého jazyka je Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky.

Vhodnými a užitečnými zdroji, které jsou dostupné volně na internetu, mohou být například:
- Internetová jazyková příručka ÚJČ AV ČR se slovníkovou i výkladovou částí (viz citační šablonu {{IJP}})
- Příruční slovník a databáze lexikálního archivu ÚJČ AV ČR (viz citační šablonu {{PSJČ}})
- Pro zdrojování příkladů užití slov můžete s výhodou využít například i sesterský projekt Wikizdroje. Ten může sloužit k dohledání užití, samotnou referenci pak vždy směřujte na původní knihu a autora.
- Viz také Český národní korpus, editor by ale měl mít na pozoru, že korpusy v žádném případě nenahrazují kodifikační ani gramatické příručky.
Vhodnými tištěnými zdroji může být jakákoliv publikace ÚJČ AV ČR, jakýkoliv etymologický slovník či jazyková příručka, nebo odborný časopis (např. Naše řeč) či jiná práce, která vyhovuje výše popsaným obecným pravidlům. Nejvhodnější z nich naleznete na stránkách Jazykové poradny ÚJČ pod nadpisem „Jakou literaturu doporučujeme“.
Výjimečně, zejména ve sporných nebo málo dokumentovaných případech, můžete také operativně využít služeb jazykové poradny ÚJČ AV ČR a odkazovat na stránku Wikislovník:Odpovědi jazykové poradny, na kterou se umisťují odpovědi na takovéto dotazy. Pokud se rozhodnete tak učinit, rozhodně postupujte právě takto a nejinak, aby byl celý proces co nejtransparentnější a informace tak byla v rámci možností co nejvěrohodnější a nejověřitelnější.
- Další odpovědi poradny naleznete v sekci Na co se nás často ptáte^{[nedostupný zdroj!]} přímo na stránkách poradny.

Varování

Sama Jazyková poradna na svých stránkách varuje:

před různými internetovými stránkami, jež se prezentují jako Pravidla českého pravopisu
před školeními a kurzy s tematikou českého jazyka v obchodní/úřední korespondenci, které vedou lektoři bez odpovídajícího lingvistického vzdělání

Redaktoři Wikislovníku se k těmto varováním připojují a vyzývají veřejnost, aby byla při práci s takovými zdroji velice obezřetná. Platí pravidlo „Důvěřuj, ale prověřuj!“