Diskuse:přijda

Formální str. (dle dnešních regulí) versus Význam

Po vnějškové stránce, tj. podle koncovky, jde o přechodník přítomný - který má, nepletu-li se, zpravidla vyjadřovat současnost děje. Není to zde ale v rozporu s dějem, který se v daném kontextu popisuje? Já osobně tam cítím jasnou předčasnost. (Určitě tedy nikoliv totéž, co by znamenalo naše dnešní "přicházeje".) Jak to tedy je? Měl v tom Palacký z češtinářského hlediska hokej a neznal tvar přišed, z nějakého důvodu se mu vyhýbal, ...nebo to tehdy bylo vše volnější - a sešňěrovali nám to takhle až jazykovědci na začátku 20.století? --89.92.36.166 18. 7. 2014, 02:33 (UTC)

• Přišed = přechodník minulý, vyjadřující děj předcházející minulému ději. ("Přišed domů, usedl na kanape"), a nepletu-li se, i současnému ději ("Přišed domů, usedá na kanape").
• Přijda = přechodník přítomný, vyjadřující u dokonavých sloves (jako zde) děj předcházející ději budoucímu ("Přijda domů, usedne na kanape"). U nedokonavých sloves vyjadřuje současnost dějů, jak uvádíte výše. Vizte též vysvětlení v IJP.

--Shlomo (diskuse) 18. 7. 2014, 08:05 (UTC)

Z dnešního pohledu, kdy přechodníky z běžného užívání téměř vymizely, vůbec vypadá divně, pokud je někde použit přechodník přítomný od dokonavého nebo minulý od nedokonavého slovesa. V tehdejší době byly přechodníky velmi běžné (v Palackého Dějinách jsem našel složitější souvětí s až třemi přechodníky, zajímavá statistika postupného klesání užívání přechodníků je v článku E. Dvořáka v Naší řeči 1983), a jak píšete, i k vyjádření děje předbudoucího (předčasnosti v budoucnosti). Pojem „přechodník budoucí“ používá například Gebauer nebo výše odkazovaný Dvořák („Přechodník přítomný dokonavých sloves, tzv. přechodník budoucí, zcela zastaral a vyšel z užívání. Tento tvar byl častější ještě v obrození, kdy vyjadřoval předčasné děje minulé (v Jungmannově překladu Ataly 23 % všech přechodníků, v Babičce B. Němcové 19 %).“) a zmiňuje jej také článek w:Přechodník na Wikipedii; současná IJP se na to dívá formálně a používá termín „přechodník přítomný (od sloves dokonavých)“, do podrobnější současné mluvnice se teď podívat nemohu. Takže je otázka, jak tyto tvary nazývat ve Wikislovníku, jestli formálně jako přechodník přítomný (kdy nemusíme zkoumat, jestli jde o předčasnost v budoucnosti, předčasnost v minulosti nebo jiný důvod užití) nebo sémanticky přechodník budoucí, anebo ještě jinak (Dvořák navrhoval v roce 1983 ke kodifikaci termíny přechodník pro současnost a pro předčasnost, ty se zjevně neujaly).

Jestli měl Palacký v mluvnici hokej nebo to tehdy bylo volnější, nedokážu hodnotit. Ale v oné cca 80kb kapitole jsem našel už tři z dnešního hlediska chybně užité tvary, nedodržující shodu s podmětem, vesměs šlo o užití tvaru přechodníku přítomného singuláru ženského a středního rodu (zastavujíc, potulujíc se, hubíc) u podmětu rodu mužského. Jednu společnou vlastnost tyto tři přechodníky mají: (z dnešního pohledu) správně utvořený přechodník rodu mužského je totožný s 3. osobou přítomného času téhož slovesa (zastavuje, potuluje se) nebo tvarem substantiva s expresivním nádechem (hubě). Nic z toho však nevyvozuji, to by těch dat muselo být víc a stejně by to byl vlastní výzkum. :-) --Milda (diskuse) 18. 7. 2014, 08:43 (UTC)