Doubravčin

čeština

výslovnost

• IPA: [dou̯braft͡ʃɪn]

dělení

• Dou-bra-včin

etymologie

Odvozeno od podstatného jména Doubravka obměnou hlásky k na č a příponou -in

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	Doubravčin	Doubravčin	Doubravčina	Doubravčino	Doubravčini	Doubravčiny	Doubravčiny	Doubravčina
genitiv	Doubravčina	Doubravčina	Doubravčiny	Doubravčina	Doubravčiných	Doubravčiných	Doubravčiných	Doubravčiných
dativ	Doubravčinu	Doubravčinu	Doubravčině	Doubravčinu	Doubravčiným	Doubravčiným	Doubravčiným	Doubravčiným
akuzativ	Doubravčina	Doubravčin	Doubravčinu	Doubravčino	Doubravčiny	Doubravčiny	Doubravčiny	Doubravčina
vokativ	Doubravčin	Doubravčin	Doubravčina	Doubravčino	Doubravčini	Doubravčiny	Doubravčiny	Doubravčina
lokál	Doubravčině / Doubravčinu	Doubravčině / Doubravčinu	Doubravčině	Doubravčině / Doubravčinu	Doubravčiných	Doubravčiných	Doubravčiných	Doubravčiných
instrumentál	Doubravčiným	Doubravčiným	Doubravčinou	Doubravčiným	Doubravčinými	Doubravčinými	Doubravčinými	Doubravčinými

význam

1. náležící Doubravce