Eleonořin

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛlɛonor̝ɪn]

dělení

• E-le-o-no-řin

etymologie

Odvozeno od podstatného jména Eleonora obměnou hlásek r na ř a příponou -in

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	Eleonořin	Eleonořin	Eleonořina	Eleonořino	Eleonořini	Eleonořiny	Eleonořiny	Eleonořina
genitiv	Eleonořina	Eleonořina	Eleonořiny	Eleonořina	Eleonořiných	Eleonořiných	Eleonořiných	Eleonořiných
dativ	Eleonořinu	Eleonořinu	Eleonořině	Eleonořinu	Eleonořiným	Eleonořiným	Eleonořiným	Eleonořiným
akuzativ	Eleonořina	Eleonořin	Eleonořinu	Eleonořino	Eleonořiny	Eleonořiny	Eleonořiny	Eleonořina
vokativ	Eleonořin	Eleonořin	Eleonořina	Eleonořino	Eleonořini	Eleonořiny	Eleonořiny	Eleonořina
lokál	Eleonořině / Eleonořinu	Eleonořině / Eleonořinu	Eleonořině	Eleonořině / Eleonořinu	Eleonořiných	Eleonořiných	Eleonořiných	Eleonořiných
instrumentál	Eleonořiným	Eleonořiným	Eleonořinou	Eleonořiným	Eleonořinými	Eleonořinými	Eleonořinými	Eleonořinými

význam

1. náležící Eleonoře