Emíliin

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛmiːlɪjɪ̯n]

dělení

• E-mí-li-in

etymologie

Odvozeno od podstatného jména Emílie příponou -in

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	Emíliin	Emíliin	Emíliina	Emíliino	Emíliini	Emíliiny	Emíliiny	Emíliina
genitiv	Emíliina	Emíliina	Emíliiny	Emíliina	Emíliiných	Emíliiných	Emíliiných	Emíliiných
dativ	Emíliinu	Emíliinu	Emíliině	Emíliinu	Emíliiným	Emíliiným	Emíliiným	Emíliiným
akuzativ	Emíliina	Emíliin	Emíliinu	Emíliino	Emíliiny	Emíliiny	Emíliiny	Emíliina
vokativ	Emíliin	Emíliin	Emíliina	Emíliino	Emíliini	Emíliiny	Emíliiny	Emíliina
lokál	Emíliině / Emíliinu	Emíliině / Emíliinu	Emíliině	Emíliině / Emíliinu	Emíliiných	Emíliiných	Emíliiných	Emíliiných
instrumentál	Emíliiným	Emíliiným	Emíliinou	Emíliiným	Emíliinými	Emíliinými	Emíliinými	Emíliinými

význam

1. náležící Emílii