Freude

němčina

výslovnost

IPA: [ˈfʀɔɪ̯də], Freude^{? • info}

etymologie

Přes starohornoněmčinu z předpokládaného pragermánského *frawiþō. Srovnej např. nizozemské vreugde, jidiš פֿרייד nebo skandinávské fryd podobných či týchž významů, dále např. i německé froh, fröhlich.

podstatné jméno

rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	die Freude	die Freuden
genitiv	der Freude	der Freuden
dativ	der Freude	den Freuden
akuzativ	die Freude	die Freuden

význam

potěšení, radost
- Er hat den Kindern eine kleine Freude bereitet. – Udělal dětem malou radost.
(knižně) radosti, potěšení (léta, života ap.)

antonyma

Leid
—