Gregorius
latina editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ɡrɛːˈɡɔ.rɪ.ʲʊs] (středověká církevní)
etymologie editovat
Jméno starořeckého původu – Grēgorius je přepisem řeckého Γρηγόριος znamenajícího „probuzený, bdělý“, z řeckého ἐγρήγορα („jsem vzhůru, jsem probuzený“), což je perfektum aktiva od slovesa ἐγείρω („budím“). Významově odpovídá slovu Buddha.[1]
podstatné jméno editovat
- rod mužský (maskulinum)
- 2. deklinace (o-kmeny)
skloňování editovat
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | Grēgorius | Grēgoriī |
| genitiv | Grēgoriī | Grēgoriōrum |
| dativ | Grēgoriō | Grēgoriīs |
| akuzativ | Grēgorium | Grēgoriōs |
| vokativ | Grēgorie | Grēgoriī |
| ablativ | Grēgoriō | Grēgoriīs |
význam editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ Václav Niederle: Základní mluvnice jazyka starořeckého