čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • Jacques

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ Jacques Jacquesové
genitiv Jacquesa / Jacquese Jacquesů
dativ Jacquesu / Jacquesovi / Jacquesi Jacquesům
akuzativ Jacquesa / Jacquese Jacquesy
vokativ Jacquesu / Jacquesi Jacquesové
lokál Jacquesu / Jacquesovi / Jacquesi Jacquesech
instrumentál Jacquesem Jacquesy

[1]

význam editovat

  1. francouzské mužské křestní jméno
    • rozprava a vzpomínání s někdejším předsedou Evropského parlamentu panem Jacquesem Delorsem

související editovat

angličtina editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [d͡ʒæk], [ʒɑːk]
  • (shakespearovská) IPA: [d͡ʒeɪkɪs] nebo IPA: [d͡ʒeɪkwɪːs]

etymologie editovat

Z francouzského Jacques

podstatné jméno editovat

  • vlastní jméno

význam editovat

  1. mužské křestní jméno, varianta k Jack
    • At the end of the play the usurping duke and the exiled courtier Jacques both elect to remain within the forest. – Na konci hry se jak uchvatitelský vévoda, tak vyhnaný dvořan Jacques rozhodnou zůstat v lese.

francouzština editovat

výslovnost editovat

etymologie editovat

Přes latinské Iacobus, z pozdního starořeckého Ἰάκωβος (Iákōbos), které z Ἰακώβ (Iakṓb), jež je přejetím hebrejského יַעֲקֹב (Yaʿăqōḇ).

podstatné jméno editovat

  • rod mužský
  • vlastní jméno

význam editovat

  1. mužské křestní jméno, Jakub
    • J’ai dit à ma femme, si on fait un enfant on l’appellera Jacques. Elle voulait bien, mais elle a déjà passé la quarantaine... – Řekl jsem své ženě, že jestli budeme mít dítě, budeme mu říkat Jacques. Ona chtěla, ale bylo jí už přes čtyřicet...

poznámky editovat

  1. Méně často se lze setkat i s vypuštěním nevyslovovaného koncového -es (Jacqua, Jacquu, Jacquovi), tyto tvary sice odpovídají vyslovované podobě, ale není z nich patrný základní tvar jména.