Přes starohornoněmčinu z předpokládaného pragermánského *kebrą, příp. i *kefraz/*kefalaz (které z praindoevropského základu *gebh-). Srovnej např. nizozemské kevels či francouzské gifle, anglické jowl/jaw. Vzdálenějším příbuzným pak je snad i české huba, ruské губа.
| pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
der Kiefer
|
die Kiefer
|
| genitiv
|
des Kiefers
|
der Kiefer
|
| dativ
|
dem Kiefer
|
den Kiefern
|
| akuzativ
|
den Kiefer
|
die Kiefer
|
- čelist
| pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
die Kiefer
|
die Kiefern
|
| genitiv
|
der Kiefer
|
der Kiefern
|
| dativ
|
der Kiefer
|
den Kiefern
|
| akuzativ
|
die Kiefer
|
die Kiefern
|
- borovice
- Föhre
