Oberkiefer

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈoːbɐˌkiːfɐ],  Oberkiefer^{? • info}

etymologie

Složenina z adjektiva obere (« horní ») a substantiva Kiefer (« čelist »).

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	der Oberkiefer	die Oberkiefer
genitiv	des Oberkiefers	der Oberkiefer
dativ	dem Oberkiefer	den Oberkiefern
akuzativ	den Oberkiefer	die Oberkiefer

význam

1. (v anatomii) horní čelist