Kunigunda

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [kʊnɪgʊnda]

děleníEditovat

  • Ku-ni-gun-da

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ Kunigunda Kunigundy
genitiv Kunigundy Kunigund
dativ Kunigundě Kunigundám
akuzativ Kunigundu Kunigundy
vokativ Kunigundo Kunigundy
lokál Kunigundě Kunigundách
instrumentál Kunigundou Kunigundami

významEditovat

  1. (zastarale) Kunhuta; ženské křestní jméno
    • Dle příkladu měst učinili i páni zemští i konečně ovdovělá královna Kunigunda, poddávajíc se s jediným synem Otakarovým Vácslavem, teprv sedmiletým, pod ochranu Rudolfa, aby byl plnomocným vládařem na jeho místě.[1]

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. TOMEK, Václav Vladivoj. Děje království českého. Praha : Fr. Řivnáč, 1898. Kapitola §. 37. Poručníkování Otty Brandenburského.