Lauřin

čeština

výslovnost

• IPA: [laʊ̯r̝ɪn]

dělení

• Lau-řin

etymologie

Odvozeno od podstatného jména Laura obměnou hlásky r na ř a příponou -in

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	Lauřin	Lauřin	Lauřina	Lauřino	Lauřini	Lauřiny	Lauřiny	Lauřina
genitiv	Lauřina	Lauřina	Lauřiny	Lauřina	Lauřiných	Lauřiných	Lauřiných	Lauřiných
dativ	Lauřinu	Lauřinu	Lauřině	Lauřinu	Lauřiným	Lauřiným	Lauřiným	Lauřiným
akuzativ	Lauřina	Lauřin	Lauřinu	Lauřino	Lauřiny	Lauřiny	Lauřiny	Lauřina
vokativ	Lauřin	Lauřin	Lauřina	Lauřino	Lauřini	Lauřiny	Lauřiny	Lauřina
lokál	Lauřině / Lauřinu	Lauřině / Lauřinu	Lauřině	Lauřině / Lauřinu	Lauřiných	Lauřiných	Lauřiných	Lauřiných
instrumentál	Lauřiným	Lauřiným	Lauřinou	Lauřiným	Lauřinými	Lauřinými	Lauřinými	Lauřinými

význam

1. náležící Lauře