čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • Lho-ta

etymologie

editovat

Staročeské lhóta či lhota znamenalo „ulehčení, osvobození, volnost“ (od stejného základu jako lehký, tedy praslovanské *lьgъkъ původem v indoevropském *legu̯h-); vyvinulo se z něj dnešní lhůta.[1][2] Obyvatelé osad zakládaných v době vrcholné středověké kolonizace získávali po určitou dobu po založení vesnice výsadu osvobození od poplatků či jiných povinnosti vůči vrchnosti, tomuto období se říkalo právě lhóta či lhota a někdy se přeneslo i do názvu osady, případně vlastního jména obyvatel. Název je často doplněn o přívlastek, někdy odkazující k osobě zakladatele.

vlastní jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ Lhota Lhoty
genitiv Lhoty Lhot
dativ Lhotě Lhotám
akuzativ Lhotu Lhoty
vokativ Lhoto Lhoty
lokál Lhotě Lhotách
instrumentál Lhotou Lhotami

význam

editovat
  1. název některého z mnoha stejně pojmenovaných sídel v Česku

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „lhůta“
  2. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „lhota“, s. 330.

externí odkazy

editovat