Z latinského Neptūnus („bůh moří“).
- rod mužský životný
- vlastní jméno
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
Neptun
|
Neptunové
|
genitiv
|
Neptuna
|
Neptunů
|
dativ
|
Neptunovi
|
Neptunům
|
akuzativ
|
Neptuna
|
Neptuny
|
vokativ
|
Neptune
|
Neptunové
|
lokál
|
Neptunovi
|
Neptunech
|
instrumentál
|
Neptunem
|
Neptuny
|
- v římské mytologii bůh vodstva a vládce moří, ztotožňovaný se starořeckým bohem Poseidónem
- Neptun mohl svým trojzubcem rozpoutat bouře a zemětřesení.
- rod mužský neživotný
- vlastní jméno
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
Neptun
|
Neptuny
|
genitiv
|
Neptunu
|
Neptunů
|
dativ
|
Neptunu
|
Neptunům
|
akuzativ
|
Neptun
|
Neptuny
|
vokativ
|
Neptune
|
Neptuny
|
lokál
|
Neptunu
|
Neptunech
|
instrumentál
|
Neptunem
|
Neptuny
|
- osmá planeta sluneční soustavy
- Na planetě Neptun vanou velmi silné větry rychlostí až 2000 km/h.