Růženčin

čeština

výslovnost

• IPA: [ruːʒɛnt͡ʃɪn]

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	Růženčin	Růženčin	Růženčina	Růženčino	Růženčini	Růženčiny	Růženčiny	Růženčina
genitiv	Růženčina	Růženčina	Růženčiny	Růženčina	Růženčiných	Růženčiných	Růženčiných	Růženčiných
dativ	Růženčinu	Růženčinu	Růženčině	Růženčinu	Růženčiným	Růženčiným	Růženčiným	Růženčiným
akuzativ	Růženčina	Růženčin	Růženčinu	Růženčino	Růženčiny	Růženčiny	Růženčiny	Růženčina
vokativ	Růženčin	Růženčin	Růženčina	Růženčino	Růženčini	Růženčiny	Růženčiny	Růženčina
lokál	Růženčině / Růženčinu	Růženčině / Růženčinu	Růženčině	Růženčině / Růženčinu	Růženčiných	Růženčiných	Růženčiných	Růženčiných
instrumentál	Růženčiným	Růženčiným	Růženčinou	Růženčiným	Růženčinými	Růženčinými	Růženčinými	Růženčinými

význam

1. náležící Růžence