Wikislovník:Podmínky pro zařazení hesla: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Slovní tvary: oprava odkazu |
m →Umělé jazyky: fix |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 87:
Umělé jazyky nevznikly přirozeně, ale jsou produktem vědomého úsilí k naplnění nějakého účelu. Obecně platí, že výrazy v těchto jazycích, především pokud byly vytvořeny k doplnění fiktivního světa nějakého románu, nesplňují základní požadavky. Není možné hledat v jimi vytvořených dílech význam širší slovní zásoby, protože se užívají jen v úzkém kontextu, v němž je materiál o jazyku ihned dostupný. Existují výjimky z tohoto obecného pravidla, založené na konsenzu komunity Wikislovníku. Přinejmenším esperanto je žijícím jazykem s velkou komunitou plynně mluvících uživatelů a dokonce i několika rodilými mluvčími.
Některé samostatné výrazy z umělých jazyků mohou být přejaty do jiných jazyků. S nimi by mělo být nakládáno jako s termíny v adoptivním jazyku, původ by měl být zmíněn v etymologii.
*Konsenzem anglické komunity byly přijaty následující umělé jazyky (všechny mají ISO 639-3 kódy): '''[[esperanto]], [[ido]], [[interlingua]], [[interlingue]], [[lojban]], [[novial]], [[volapük]]'''
*Konsenzem polské komunity byl přijat umělý jazyk '''[[slovio]]''', který zatím nemá ISO 639 kód, na českém Wikislovníku mu je v tuto chvíli přiřazen kód ''slovio''.
*Jazyky, jejichž původ a užití je omezeno na jednu nebo více vzájemně závislých literárních prací a jejich fanoušky nesplňují kritéria pro zahrnutí jako hesla nebo překlady v hlavním jmenném prostoru. Některé z nich si mohou zasloužit slovníky v projektovém nebo jiném zvláštním jmenném prostoru. Z jazyků v seznamu ISO 639-3 mezi takové patří [[klingonština]], [[skřetí řeč]], [[quenijština]] a [[sindarština]].
| |||