Trojúhelník
Možná hledáte trojúhelník.
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈtrɔj.ʔuː.ɦɛl.ɲiːk], [ˈtrɔj.uː.ɦɛl.ɲiːk]
dělení
editovat- Troj-úhel-ník
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
- vlastní jméno
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | Trojúhelník | Trojúhelníky |
genitiv | Trojúhelníku / Trojúhelníka | Trojúhelníků |
dativ | Trojúhelníku | Trojúhelníkům |
akuzativ | Trojúhelník | Trojúhelníky |
vokativ | Trojúhelníku | Trojúhelníky |
lokál | Trojúhelníku | Trojúhelnících |
instrumentál | Trojúhelníkem | Trojúhelníky |
* Plurálové tvary vlastních jmen jsou v podstatě vyloučené, protože vždy označují jednu věc. Jednu výjimku tvoří případy, kdy je jedno jméno přeneseno na základě společného rysu (např. rodu) na více objektů, jimž je pak společné stejné pojmenování (např. v Česku je více Nových Vsí a ve třídě Nováků). Druhou výjimku tvoří příznakové případy, kdy je rozšířen pojmenovávací rozsah pro využití vlastního jména ve funkci obecného jména (např. novodobí Rembrandtové nebo čestní Mirkové Dušínové). Pomnožná vlastní jména (především toponyma) se skloňují v těchto případech podle standardních pravidel skloňování pomnožných jmen (dvoje Tatry apod.). Více viz Příloha:Číslo vlastních jmen (čeština).[1]
význam
editovatpřeklady
editovat- souhvězdí
- galicijština: Triángulo
- latina: Triangulum
synonyma
editovat- (zkratkou) Tri
poznámky
editovat- ↑ PETR, Jan; KOMÁREK, Miroslav; KOŘENSKÝ, Jan, a kolektiv. Mluvnice češtiny (2) Tvarosloví. 1. vyd. Praha : Academia, 1986. 536 s. S. 348.
externí odkazy
editovat- Článek Souhvězdí Trojúhelníku ve Wikipedii