Vzor si poradí se změnou souhlásky i výslovnosti v 3. a 6. pádu j. č. Nahrazení se vyplní do parametru změna a nahrazení ve výslovnosti do parametru ipa-změna. Protože však může být jedna hláska vyjádřena i více znaky, v takových případech se počet ořezávaných znaků zadá do parametru ipa-ořez (výchozí hodnota je 1, ale to se počítá ze základu již zmenšeného o poslední samohlásku). Pokud se liší výslovnost závěrečné samohlásky v 2. pádu mn. č., je třeba ji vyplnit do parametru ipa-změna2.
Šablona nepočítá s víceznakovým vyjádřením výslovnosti samohlásky na konci základního tvaru.
- Příklad: Šablona z výslovnosti „kl̩ɪka“ v 3. a 6. pádu j. č. odřízne „ka“, sama doplní koncové „ɛ“, ale protože se mění i souhláska „k“ na „c“ a ve výslovnosti se „k“ mění na „t͡s“, je nutno jí tyto změny zadat do parametrů změna a ipa-změna. Podobně např. ve slově „lɪga“ šablona ořízne „ga“ a sama doplní „ɛ“, ale je nutno do parametru změna doplnit „z“ a do parametru ipa-změna rovněž doplnit „z“ namísto základového „g“. Navíc je v tomto případě ještě nutné vyplnit do parametru ipa-změna2 neznělou výslovnost souhlásky „g“ pro 2. pád. mn. č. – „k“. V případě změny „snacha“→„snaše“ je zapotřebí ještě do parametru ořez zadat „2“, aby šablona ořezávala 2 znaky „ch“.
{{Uživatel:Bazi/Vzor/klika
| <!-- základní tvar slova -->
| <!-- výslovnost (IPA) základního tvaru -->
| ořez = <!-- počet znaků ořezávaných od konce základního tvaru -->
| změna = <!-- znak/y nahrazující oříznutou předposlední hlásku -->
| ipa-ořez = <!-- počet znaků ořezávaných od konce základního tvaru výslovnosti (IPA) -->
| ipa-změna = <!-- znak/y nahrazující výslovnost oříznuté předposlední hlásky -->
| ipa-změna2 = <!-- znak/y nahrazující výslovnost koncové samohlásky -->
}}
