Možná hledáte kliká nebo Klika.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈklɪka]

dělení

editovat
  • kli-ka

podstatné jméno (1)

editovat
  • rod ženský

etymologie

editovat

Všeslovanské slovo vycházející ze staročeského kľuka, to z praslovanského *kľuka,[1] utvořeného příponou -ka od indoevropského *klēu („hák“).[2] Srovnej klíč, klíčit.

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ klika kliky
genitiv kliky klik
dativ klice klikám
akuzativ kliku kliky
vokativ kliko kliky
lokál klice klikách
instrumentál klikou klikami

význam

editovat
  1. držadlo, které slouží k otevírání nebo zavírání dveří
    • Klika ztěžka zavrzala a ve dveřích se objevila mohutná shrbená postava.
  2. otáčivá páka u některých mechanismů
    • Dříve se motor automobilů roztáčel pomocí kliky.
  3. součást jízdního kola přenášející pohyb z pedálů na středovou osu

překlady

editovat
  1. držadlo u dveří
  2. otáčivá páka
  3. součást jízdního kola

související

editovat

podstatné jméno (2)

editovat
  • rod ženský

etymologie

editovat

Z francouzského clique.

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ klika kliky
genitiv kliky klik
dativ klice klikám
akuzativ kliku kliky
vokativ kliko kliky
lokál klice klikách
instrumentál klikou klikami

význam

editovat
  1. (hanlivě) uskupení lidí prosazující své společné zájmy
    • Tu kliku je potřeba zastavit dříve, než se jí podaří získat vliv.

překlady

editovat
  1. uskupení lidí

podstatné jméno (3)

editovat
  • rod ženský

etymologie

editovat

Z německého Glück.

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ klika kliky
genitiv kliky klik
dativ klice klikám
akuzativ kliku kliky
vokativ kliko kliky
lokál klice klikách
instrumentál klikou klikami

význam

editovat
  1. (hovorově) štěstí
    • To jsem měl ale kliku! Přijít o deset minut dřív, bylo by to se mnou špatně dopadlo…

překlady

editovat
  1. štěstí
    • angličtina: luck
    • francouzština: bol m

související

editovat

poznámky

editovat
  1. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „klika1“, s. 256.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „klika1“, s. 276.

externí odkazy

editovat
  •   Rozcestník Klika ve Wikipedii