Vánoce
čeština
editovatvýslovnost
editovatdělení
editovat- Vá-no-ce
etymologie
editovatMatematik, astronom a lékař Simeon Partlicius[1] vykládal etymologii slova Vánoce jako „Nativitas Christi“ a uváděl, že „české slovo vánoce od toho Weinachten pošlo“.[2] V 15. století se vyskytoval spřežkový tvar Wanocze i wanocze („sto kop grossu Czieskych na Wanocze“, „na trzeti Wanocze“, „pak na wanocze ynhed przysstnye patnaczte kop grossuow“).[3][4][5] Známo je též užití osobního jména ve tvaru vánočního pečiva (Janek „Wanoczka“).[6] K odstranění spřežky došlo na základě mluvnice Josefa Dobrovského.[7] Od poloviny 19. století se v obrozenecké češtině (r. 1849 dvojité „w“ nahrazeno jednoduchým „v“) a slovnících používal zápis vánoce.[8]
Jazykovědec a český slavista František Václav Mareš a prof. Stefan Michael Newerkla se kloní k výpůjčce sthněm. *wīnnahten (oproti názoru, že se jedná o hybridní kalk)[9]: staročeské vánocě,[10] ← *vęnocę ← ve staré horní němčině *wīnnahten ← *ze wihen nahten *in den heiligen Nächten, wihen (světit), Nacht (noc).“[11] Podle slavisty Aleše Půdy zůstává české -á-, slovenské -ia- nevysvětleno.[12] Machkův etymologický slovník uvádí staroněmecký tvar wínnahten[13] a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době.[14] František Václav Mareš uvádí, že souvislost slova vánocě s německým Weihnachten, staroněmeckým wīnnahten je evidentní a že si jí povšiml už Josef Dobrovský (Dobrovský: Weihnachtsſtritzel, m. wánočka, ſſtědrowka).[15][16] J. D. Dobrovský se domníval, že druhý komponent složeniny byl přeložen (nahten - noce), takže vznikl hybridní výraz a že k takovému formování českého výrazu docházelo i dříve jako například u slova bavlna (německy Baumwolle, Baum-wolle, česky ba-vlna).[17]
varianty
editovatpodstatné jméno
editovat- rod ženský
- pomnožné
- vlastní jméno
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | — | Vánoce |
genitiv | — | Vánoc |
dativ | — | Vánocům |
akuzativ | — | Vánoce |
vokativ | — | Vánoce |
lokál | — | Vánocích |
instrumentál | — | Vánocemi / Vánoci |
význam
editovat- tradiční křesťanské svátky, oslava narození Ježíše Krista (24.–26. prosince)
- Jaké jsi dostal dárky k Vánocům?
překlady
editovat- křesťanské svátky
- angličtina: Christmas
- dánština: jul c
- finština: joulu
- francouzština: Noël m
- irština: Nollaig ž
- islandština: jól s mn.
- italština: Natale m
- kašubština: Gòdë m mn., Swiãta Bòżégò Narodzeniô s mn.
- katalánština: nadal m
- korejština: 크리스마스
- litevština: Kalėdos ž mn.
- maďarština: karácsony mn.
- němčina: Weihnachten s
- nizozemština: Kerstmis m
- norština (bokmål): jul c
- norština (nynorsk): jul ž
- polština: Boże Narodzenie s
- portugalština: Natal m
- ruština: Рождество s
- řečtina: Χριστούγεννα s mn.
- slovenština: Vianoce ž mn.
- slovinština: Božič m
- španělština: Navidad ž
- švédština: jul c
- žemaitština: Kaliedas ž mn.
související
editovatfráze a idiomy
editovatpoznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-11-29]. Heslo Vánoce.
- ↑ CERL Thesaurus. data.cerl.org [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Čeněk Zíbrt: Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk: Příspěvek ke kulturním dějinám českým, 1889, s. 254.
- ↑ Christian d' Elvert: Mährische und schlesische Chroniken, díl 1., vyd. A. Nitsch, 1861, s. 33-39: „sto kop grossu Czieskych na Wanocze“.
- ↑ Martin Leupold von Löwenthal: Chronik der königlichen Stadt Iglau: (1402 - 1607), vyd. Nitsch, 1861, s. 33.
- ↑ Mathias Pangerl: Urkundenbuch des Cistercienserstiftes B. Mariae V. zu Hohenfurt in Böhmen, vyd. Hof- und Staatsdruckerei, 1865, s. 254.
- ↑ Kniha počtů královského města Loun z let 1450-1472 a 1490-1491, Academia, 1979, s. 828: Janek Wanoczka.
- ↑ Josef Dobrovský: Podrobná mluvnice jazyka českého: v redakcích z roku 1809 a 1819, wánoce 498-499.
- ↑ ŠUMAVSKÝ, Josef Franta. Deutsch-böhmisches Wörterbuch: K - Z, Band 2 [online]. Praha: Spurný, 1846. Srov. JUNGMANN, Josef. Slownik c̆esko-nĕmecký, 1833.
- ↑ Encyklopedický slovník češtiny (eds. Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J.). Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2002
- ↑ Pasionál biskupa Germana z Paříže, z pol. 14. stol. až do 2. pol. 14. stol. In: Newrkla, Sprachkontakte Deutsch-Tschechisch-Slowakisch, 2005.
- ↑ Univ.-Prof. Mag. Dr. Stefan Michael Newerkla, Universitätsprofessor für Westslawische Sprachwissenschaft Wien, Sprachkontakte Deutsch-Tschechisch-Slowakisch. Wien: Peter Lang 2005, s. 120.
- ↑ Aleš Půda: Zur Theorie der Lehnprägung im deutsch-tschechischen Sprachkontakt: eine historisch-vergleichende Untersuchung im innerslavischen und europäischen Kontext, 2010
- ↑ V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1968
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „Vánoce“, s. 1.
- ↑ Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821: Weihnachtsſtritzel, m. wánočka, ſſtědrowka
- ↑ F. V. Mareš, České a slovenské vánoce/vianoce, Slavia 28, 1959, s. 516―518.
- ↑ František Václav Mareš: Cyrilometodějská tradice a slavistika, 2000
externí odkazy
editovat- Článek Vánoce ve Wikipedii
- Galerie Christmas ve Wikimedia Commons
- Národní knihovna ČR. Vánoce - vzor růže?. Ptejte se knihovny, 2019-08-07, [cit. 2020-02-03]. Dostupné online.