čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [abjʊrat͡sɛ]

dělení editovat

  • ab-ju-ra-ce

etymologie editovat

Z latinského abiuratio, což byl delikt křivé přísahy v antickém Římě.[1]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ abjurace abjurace
genitiv abjurace abjurací
dativ abjuraci abjuracím
akuzativ abjuraci abjurace
vokativ abjurace abjurace
lokál abjuraci abjuracích
instrumentál abjurací abjuracemi

význam editovat

  1. veřejné zřeknutí se (zejména názorů, učení, víry)
  2. (v kanonickém právu) zřeknutí se hereze

překlady editovat

související editovat

poznámky editovat

  1. Abiuratio. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1888. s:Ottův slovník naučný/Abiuratio Díl 1, s. 65.

externí odkazy editovat