ajnclíček
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˀaɪ̯nt͡sliːt͡ʃɛk]
dělení
editovat- ajn-clí-ček
etymologie
editovatZkomolenina německého původu.[1] Vychází zjevně buďto přímo ze slova Einzel nebo z nějaké složeniny začínající na einzel-.
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
význam
editovat- (zdrobněle) ajnclík - ve významu trest samovazbou
- A potom ta švanda, když někdy sklouzl a upadl s kalichem, s velebnou svátostí nebo s mešní knihou, a hlasitě obviňuje ministranta z trestanecké roty, že mu úmyslně podrazil nohu, a hned mu před samou velebnou svátostí napařuje ajnclíčka a špangle.[2]
synonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ HEYDUK, Vítězslav. Čeština za mřížemi a dráty. Naše řeč, 1951, roč. 35, čís. 3-4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války