anhaltovat

čeština

výslovnost

• IPA: [anɦaltɔvat]

dělení

• an-hal-to-vat

etymologie

Z německého anhalten.

sloveso

• dokonavé i nedokonavé

varianty

• (zastarale) anhaltovati

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	anhaltuji / anhaltuju	anhaltuješ	anhaltuje	anhaltujeme	anhaltujete	anhaltují / anhaltujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	anhaltuj	anhaltujme	anhaltujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	anhaltoval	anhaltovala	anhaltovalo	anhaltovali	anhaltovaly	anhaltovala
trpné	anhaltován	anhaltována	anhaltováno	anhaltováni	anhaltovány	anhaltována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	anhaltuje	anhaltujíc	anhaltujíce

význam

1. (vojenský slang, zastarale) vyzvat (vyzývat) k zastavení a salutování
   • Plukovník Kraus byl znám mezi důstojníky svou vášní anhaltovat. Považoval salutování za něco, na čem závisí úspěch války a na čem zbudována celá vojenská moc.

související

• Halt!