Přes latinu (a západoevropské jazyky) ze starořeckého ᾰ̓νώνῠμος — bezejmenný.
podstatné jméno (1)
editovat
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
---|
nominativ
|
anonym
|
anonymové
|
---|
genitiv
|
anonyma
|
anonymů
|
---|
dativ
|
anonymu / anonymovi
|
anonymům
|
---|
akuzativ
|
anonyma
|
anonymy
|
---|
vokativ
|
anonyme
|
anonymové
|
---|
lokál
|
anonymu/ anonymovi
|
anonymech
|
---|
instrumentál
|
anonymem
|
anonymy
|
---|
- člověk, jehož identita je utajována/tajena či není známa
člověk, jehož identita není známa
podstatné jméno (2)
editovat
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
---|
nominativ
|
anonym
|
anonymy
|
---|
genitiv
|
anonymu
|
anonymů
|
---|
dativ
|
anonymu
|
anonymům
|
---|
akuzativ
|
anonym
|
anonymy
|
---|
vokativ
|
anonyme
|
anonymy
|
---|
lokál
|
anonymu
|
anonymech
|
---|
instrumentál
|
anonymem
|
anonymy
|
---|
- (hovorově) nepodepsaný dopis
- (řidčeji) dílo, jehož autor není znám
pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
---|
nominativ
|
anonym
|
anonyms
|
---|
- anonym
- Rozcestník Anonym ve Wikipedii