čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈʔaʊ̯tɔdɪdakt]

etymologie

editovat

Novolatinské autodidactus. Složené ze starořeckých základů αὐτo- a διδακτ-. Případně i přímo ze starořeckého αὐτοδίδακτος. Srovnej např. autocenzura, didaktika.

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ autodidakt autodidakti / autodidaktové
genitiv autodidakta autodidaktů
dativ autodidaktu / autodidaktovi autodidaktům
akuzativ autodidakta autodidakty
vokativ autodidakte autodidakti / autodidaktové
lokál autodidaktu / autodidaktovi autodidaktech
instrumentál autodidaktem autodidakty

význam

editovat
  1. ten, kdo se učí sám
    • Nepřišel tedy do Prahy nepřipraven i v pomocných vědách, neboť znal více, než se má za to, ačkoli se nazval skromně autodidaktem, tedy samoukem.[1]
    • Pavel Smrž, ač v botanice autodidakt, byl nejtalentovanějším mužem, který v té době řídil dnes 110 let starou Botanickou zahradu Liberec (dříve Severočeskou botanickou zahradu).[2]

překlady

editovat
  1. ten, kdo se učí sám

synonyma

editovat
  1. samouk

související

editovat

poznámky

editovat
  1. TRAUB, Hugo. Fr. Palacký. Praha : F. Topič, [1924]. Dostupné online.
  2. KOTLABA, František; STUDNIČKA, Miroslav. Kým byl Pavel Smrž pro botanické zahrady v Liberci a v Praze (nekrolog opožděný o 22 let). Zprávy České botanické společnosti, 2005, roč. 40, čís. 2, s. 315. Dostupné online. ISSN 1211-5258.