čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [bjɛʒɛnɛt͡s]

dělení editovat

  • bě-že-nec

etymologie editovat

Z ruského беженец, jež bylo poprvé doloženo k roku 1891, a do češtiny se rozšířilo počátkem 20. století, zejména po ruské revoluci v r. 1917.[1]

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ běženec běženci
genitiv běžence běženců
dativ běženci / běžencovi běžencům
akuzativ běžence běžence
vokativ běženče běženci
lokál běženci / běžencovi běžencích
instrumentál běžencem běženci

význam editovat

  1. člověk v nouzi prchající z místa vojenského konfliktu

překlady editovat

  1. prchající člověk

synonyma editovat

  1. uprchlík, utečenec, migrant, emigrant, vystěhovalec

související editovat

poznámky editovat

  1. ZATOVKAŇUK, Mikoláš. Haškovy rusismy v Osudech dobrého vojáka Švejka. Naše řeč, 1981, roč. 64, čís. 3, s. 124. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy editovat