benigní

čeština

výslovnost

• IPA: [bɛnɪgɲiː]

dělení

• be-nig-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	benigní	benigní	benigní	benigní	benigní	benigní	benigní	benigní
genitiv	benigního	benigního	benigní	benigního	benigních	benigních	benigních	benigních
dativ	benignímu	benignímu	benigní	benignímu	benigním	benigním	benigním	benigním
akuzativ	benigního	benigní	benigní	benigní	benigní	benigní	benigní	benigní
vokativ	benigní	benigní	benigní	benigní	benigní	benigní	benigní	benigní
lokál	benigním	benigním	benigní	benigním	benigních	benigních	benigních	benigních
instrumentál	benigním	benigním	benigní	benigním	benigními	benigními	benigními	benigními

význam

1. (v lékařství) nezhoubný; (o nádoru) rostoucí omezeně a nezakládající dceřiná ložiska

překlady

1. nezhoubný

   • angličtina: benign
   • nizozemština: benigne, goedaardig
   • polština: łagodny, niezłośliwy

synonyma

1. nezhoubný

antonyma

1. maligní

související

• benignita