besiege

angličtina

sloveso

výslovnost

• IPA: [bɪˈsiːd͡ʒ]

časování

kategorie	tvar
infinitiv	besiege
3. osoba	besieges
préteritum	besieged
perfektum	besieged
vid průběhový	besieging

význam

1. obklíčit, oblehnout

související

• siege

němčina

výslovnost

• IPA: [bəˈziːɡə]

sloveso

• tranzitivní
• pravidelné slabé

význam

1. první osoba čísla jednotného indikativu času přítomného slovesa besiegen
2. třetí a první osoba čísla jednotného konjunktivu času přítomného slovesa besiegen

související

• siege