bezruký

čeština

výslovnost

• IPA: [bɛzrʊkiː]

dělení

• bez-ru-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	bezruký	bezruký	bezruká	bezruké	bezrukí	bezruké	bezruké	bezruká
genitiv	bezrukého	bezrukého	bezruké	bezrukého	bezrukých	bezrukých	bezrukých	bezrukých
dativ	bezrukému	bezrukému	bezruké	bezrukému	bezrukým	bezrukým	bezrukým	bezrukým
akuzativ	bezrukého	bezruký	bezrukou	bezruké	bezruké	bezruké	bezruké	bezruká
vokativ	bezruký	bezruký	bezruká	bezruké	bezrukí	bezruké	bezruké	bezruká
lokál	bezrukém	bezrukém	bezruké	bezrukém	bezrukých	bezrukých	bezrukých	bezrukých
instrumentál	bezrukým	bezrukým	bezrukou	bezrukým	bezrukými	bezrukými	bezrukými	bezrukými

význam

1. nemající ruce
   • Potom vykládal, jak snadno se může voják vrátit z vojny jako mrzák o jedné noze nebo bezruký.
2. (přeneseně) neobratný