bifurkace

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈbɪfʊrkat͡sɛ]

dělení

• bi-fur-ka-ce

etymologie

Z latinského substantiva bifurcātiō, odvozeného od slovesa bifurcāre, příp. adjektiva bifurcus — rozeklaný, které má svůj původ ve slově furca — vidle. Srovnej např. francouzské fourchette nebo anglické fork.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bifurkace	bifurkace
genitiv	bifurkace	bifurkací
dativ	bifurkaci	bifurkacím
akuzativ	bifurkaci	bifurkace
vokativ	bifurkace	bifurkace
lokál	bifurkaci	bifurkacích
instrumentál	bifurkací	bifurkacemi

význam

1. (odborně) větvení do vidlice o dvou větvích

překlady

1. větvení

   • angličtina: bifurcation
   • francouzština: bifurcation ž
   • němčina: Verzweigung ž, Bifurkation ž, Gabelung ž
   • ruština: бифуркация ž

synonyma

1. větvení, rozvětvení, rozdvojení, rozštěpení

související

• trifurkace

externí odkazy

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo bifurkace.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo bifurkace.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo bifurkace.
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo bifurkace (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Google Books. Vyhledávání výrazu "bifurkace" pro češtinu.
• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "bifurkace".
• Rozcestník Bifurkace ve Wikipedii