bilingvismus

čeština

výslovnost

• IPA: [bɪlɪŋgvɪzmʊs]

dělení

• bi-lin-g-vi-s-mus

varianty

• bilingvizmus

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bilingvismus	bilingvismy
genitiv	bilingvismu	bilingvismů
dativ	bilingvismu	bilingvismům
akuzativ	bilingvismus	bilingvismy
vokativ	bilingvisme	bilingvismy
lokál	bilingvismu	bilingvismech
instrumentál	bilingvismem	bilingvismy

význam

1. (v jazykovědě) aktivní užívání dvou jazyků jednotlivcem či společností

synonyma

1. dvojjazyčnost, dvojjazykovost

související

• bilingvní
• bilingvně
• bilingvista
• bilingvistka
• bilingvistický
• bilingvisticky

poznámky

• Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha : Academia, 1997 (1998 tisk). Dotisk. ISBN 80-200-0607-9. Heslo „bilingvizmus“, s. 102.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-02-01]. Heslo bilingvismus.

externí odkazy

• Článek bilingvismus ve Wikipedii