| (i) |
aktivum |
pasivum |
| infinitiv |
bli |
— |
| přítomnost |
blir |
— |
| préteritum |
blev |
— |
| supinum |
blivit |
— |
| rozkazovací zp. |
bliv |
— |
příčestí
| Číslo |
singulár |
plurál/
urč. tvar |
| Rod |
společný |
střední |
| přítomné |
blivande |
| trpné |
bliven |
blivet |
blivna |
- stát se, být
- Vad skall du bli när du blir stor? – Čím budeš (se staneš), až budeš velká?
- bli läkare – stát se lékařem
- bli sjuk – onemocnět
- Två och två blir fyra. – Dvě a dvě jsou čtyři.
- být (pomocné sloveso opisného pasiva)
- Brevet blir skrivet. – Dopis je psán.
