bon enfant

francouzština

výslovnost

• IPA: [bɔ.n‿ɑ̃.fɑ̃]

idiom

• přívlastkový
• bon enfant

význam

1. (hanlivě) prostoduchý, prostomyslný, dobrácký, prosťáčkovský
   • Tu es vraiment bon enfant de croire cela. – To jsi hodně naivní, že tomu věříš.
2. dobrosrdečný, přátelský, vlídný
   • Il y régnait, une ambience bon enfant. – Panovala tam přátelská atmosféra.

antonyma

1. malin, sophistiqué
2. hostile