botička

čeština

výslovnost

• IPA: [bɔcɪt͡ʃka]

dělení

• bo-tič-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	botička	botičky
genitiv	botičky	botiček
dativ	botičce	botičkám
akuzativ	botičku	botičky
vokativ	botičko	botičky
lokál	botičce	botičkách
instrumentál	botičkou	botičkami

význam

1. (zdrobněle) bota, botka
2. (hovorově) zařízení na blokování kola auta
   • Pokud by řidič nedoplatek na místě neuhradil, mohli by mu policisté nebo celníci nařídit, ať zajede na nejbližší vhodné místo, kde by mu buď odebrali registrační značku nebo nasadili botičku.

překlady

1. bota

   • slovenština: botka ž, botinka ž, topánka ž, topánočka ž
2. zařízení na blokování kola auta

   • slovenština: papuča ž