Ze starofrancouzského briche téhož významu (srovnej francouzské brique), jež bylo pravděpodobně odvozeno z germánských jazyků a je spřízněno s nizozemským bricke — „dlaždice“, doslova „ulomený kousek, úlomek“, obsahujícím kořen slovesa break. V angličtině zaznamenáno počátkem 15. století.[1]
