Ze starofrancouzského briche téhož významu (srovnej francouzské brique), jež bylo pravděpodobně odvozeno z germánských jazyků a je spřízněno s nizozemským bricke — „dlaždice“, doslova „ulomený kousek, úlomek“, obsahujícím kořen slovesa break. V angličtině zaznamenáno počátkem 15. století.[1]
| pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
brick
|
bricks
|
- cihla
- cihlový
- bricken
| kategorie
|
tvar
|
| infinitiv
|
brick
|
| 3. osoba
|
bricks
|
| préteritum
|
bricked
|
| perfektum
|
bricked
|
| vid průběhový
|
bricking
|
- stavět, postavit z cihel
- zdít, vyzdít cihlami
- ↑ HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. [Cit. 2020-06-03]. Heslo brick. (anglicky)
brick (USA)? • info