čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [brɪkʊlɛ]

dělení editovat

  • bry-ku-le

etymologie editovat

Z francouzského bricole, doslova "uskočení, vzpínání se (koně)". Srovnej francouzské bricoleur, bricolagekutil(ství).

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ brykule
genitiv brykulí
dativ brykulím
akuzativ brykule
vokativ brykule
lokál brykulích
instrumentál brykulemi

význam editovat

  1. (v obecném jazyce, expresivně) cavyky
  2. (lidově, zastarale) vrtochy
    • On že se mne ale dlouho tázat nebude, a mně vyžene mé panské brykule z hlavy.[1]

poznámky editovat

  1. Karolina Světlá: Za májového večera