cavyky
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈt͡savɪkɪ]
dělení editovat
- ca-vy-ky
etymologie editovat
V původním významu existovalo i v singuláru (cavyk) a znamenalo hádka, hašteření, hluk, povyk, vzniklo zřejmě kontaminací z cáry (ve starším významu hluk, okolky) + povyk.[1][2]
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
- pomnožné
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | — | cavyky |
| genitiv | — | cavyků |
| dativ | — | cavykům |
| akuzativ | — | cavyky |
| vokativ | — | cavyky |
| lokál | — | cavykách, cavycích |
| instrumentál | — | cavyky |
význam editovat
- (hovorově, expresivně) úmyslné zdržování, vytváření komplikací nebo jiné bránění nějaké aktivitě
- Takový starý, osvědčený zločinec, to je docela jiná práce; předně hnedle víme, že to udělal, protože to je jeho obor; za druhé víme, kde ho najít, a za třetí nám nedělá žádné cavyky a nezapírá, protože už ví, že mu to není nic platno. Páni, s takovým zkušeným člověkem pracovat je jedna radost.[3]
- A taky − je to JENOM anketa, tak proč ty cavyky?[4]
- „Milí žáci, vyhlašuji den velkého učení!“ prohlásil a bez velkých cavyků pokračoval dál […][5]
- S cizím majetkem nikdy nedělal velké cavyky a choval se k němu tak, jako by patřil jemu.[6]
synonyma editovat
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo cavyky.
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „cavyk“, s. 81–82.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „cavyky“
- ↑ Karel Čapek: Příběh sňatkového podvodníka
- ↑ KÁNINSKÝ, Josef. Tee Time Josefa Káninského: Odvážný, impozantní, bravurní CR7. iHNed.cz [online]. 2018-12-03 [cit. 2020-12-01]. Dostupné online.
- ↑ ROŽNOVSKÁ, Lenka. Škola pohádkového kouzlení. Praha : Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4538-1. S. 41.
- ↑ ŠACH, Pavel. Tak co, chlapi, do hrobu nikdo?. [Praha] : E-knihy jedou, 2015. ISBN 978-80-7512-355-8.