buccina

latina

výslovnost

• IPA: [ˈbʊk.kɪ.na] (klasická restituovaná)
• IPA: [ˈbʊk.t͡sɪ.na] (středověká církevní)
• IPA: [ˈbut͡ʃːina], [ˈbut͡ʃt͡ʃina] (vatikánská)

varianty

1. (správněji) būcīna

podstatné jméno

• rod ženský
• 1. deklinace (ā-kmeny)ĕ

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	bŭccĭna	bŭccĭnae
genitiv	bŭccĭnae	bŭccĭnārum
dativ	buccinae	bŭccĭnīs
akuzativ	bŭccĭnam	bŭccĭnās
vokativ	buccina	bŭccĭnae
ablativ	bŭccĭnā	buccinīs

význam

1. válečný nebo pastýřský roh

související

• buccinator
• buccinare