bys

čeština

výslovnost

IPA: [bɪs]
(nářečně) IPA: [bɨs]

etymologie

Tvar pochází z aoristu 2. osoby singuláru slovesa být, ten ovšem zněl „by“, stejně jako pro 3. osobu. Později získal tvar příponu -s po vzoru tvarů ses a sis.^[1]

varianty

(nářečně) bysi, bes, byš^[2]

sloveso

význam

tvar pomocného slovesa být vyjadřující v kombinaci s minulým příčestím plnovýznamového nebo způsobového slovesa podmiňovací způsob pro 2. osobu singuláru
- Nechtěl bys tam jít sám?

poznámky

↑ ČMEJRKOVÁ, Světla. Bychom, nebo bysme?. Naše řeč, 2005, roč. 88, čís. 1, s. 18-36. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
↑ Český jazykový atlas. Díl 4. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0921-3. Heslo „(nesl) bys“, s. 596–599.

[1] ČMEJRKOVÁ, Světla. Bychom, nebo bysme?. Naše řeč, 2005, roč. 88, čís. 1, s. 18-36. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

[2] Český jazykový atlas. Díl 4. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0921-3. Heslo „(nesl) bys“, s. 596–599.

[1]

[2]