carol

angličtina

výslovnost

• (britská angličtina) IPA: [ˈkarəl], [ˈkarl]
• (americká angličtina) IPA: [ˈkerəl], [ˈkæɹəl]

homofony

• carrel

dělení

• car-ol

etymologie

Ze starofrancouzského carole, jež označovalo kruhový tanec doprovázený zpěváky; francouzské slovo je nejistého původu. Možná bylo odvozeno z pozdnělatinského choraula — „tanec na hudbu flétny“, z původnějšího choraules — „flétnista“, jež je přepisem starořeckého χοραυλής, které vzniklo spojením χορός (chorus) — „sbor“ a αὐλεῖν (aulein) — „hrát na flétnu“. V angličtině je slovo zaznamenáno poprvé okolo roku 1500 ve významu „vánoční chvalozpěv“.

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	carol	carols

význam

1. koleda

sloveso

časování

kategorie	tvar
infinitiv	carol
3. osoba	carols
préteritum	(britská angličtina) carolled / (americká angličtina) caroled
perfektum	(britská angličtina) carolled / (americká angličtina) caroled
vid průběhový	(britská angličtina) carolling / (americká angličtina) caroling

význam

1. koledovat, zpívat koledy
2. (přeneseně) velebit

synonyma

1. —
2. praise

související

• caroler, caroller