- genitiv množného čísla podstatného jména cela
- Dechla mi do tváří, jak vůně odkvetlých růží když zavane ze vzdálených zahrad a na rtech usládne v pocel, a záclony záře východní, z nejčistších paprskův utkané, mým nemocným touhám zavěšovala do cel.[1]
- genitiv množného čísla podstatného jména clo
- Značné důležitosti byly v Římě s. publicanorum, společnosti přejímající v pacht státní příjmy z daní, poplatkův a cel, kteréž vládnouce bohatými prostředky finančními domohly se i mocného vlivu na správu záležitostí státních.[2]
- druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa celit
Substantivum |
singulár |
plurál |
nominativ |
cel |
cele |
genitiv |
celu |
celów |
dativ |
celowi |
celom |
akuzativ |
cel |
cele |
instrumentál |
celem |
celami |
lokál |
celu |
celach |
vokativ |
celu |
cele |