chcanec
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈxt͡sanɛt͡s]
dělení
editovat- chca-nec
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovat| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | chcanec | chcance |
| genitiv | chcance | chcanců |
| dativ | chcanci | chcancům |
| akuzativ | chcanec | chcance |
| vokativ | chcanci | chcance |
| lokál | chcanci | chcancích |
| instrumentál | chcancem | chcanci |
význam
editovatsynonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ OUŘEDNÍK, Patrik. Šmírbuch jazyka českého : Slovník nekonvenční češtiny 1945–1989. 2., dopl. a rozš. vyd. Praha, Litomyšl : Paseka, 2005. 501 s. ISBN 80-7185-638-X. Heslo „moč“, s. 147.