chcát
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [xt͡saːt]
dělení
editovat- chcát
varianty
editovatsloveso
editovat- intranzitivní i tranzitivní
- nedokonavé
časování
editovat| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | chčiju / chčiji | chčiješ | chčije | chčijeme | chčijete | chčijou / chčijí |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| chčij | chčijme | chčijte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
| činné | chcal | chcala | chcalo | chcali | chcaly | chcala |
| trpné | chcán | chcána | chcáno | chcáni | chcány | chcána |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
| přítomný | chčije | chčijíc | chčijíce |
význam
editovatpřeklady
editovatsynonyma
editovatsouvisející
editovatfráze a idiomy
editovatpoznámky
editovat- ↑ Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „chcát“, s. 388, 389.